Názory dalších občanů
http://praguewatch.cz/reports/view/48 :
Městský kamerový systém – drahý, neefektivní a nebezpečný slídil
V Praze je od roku 1997 budován městský kamerový systém (MKS) sledující dění v ulicích. Na konci roku 2004 dosáhl počtu 252 kamer a ke konci března 2005 pak 275 kamer. Do září 2010 bylo v ulicích hlavního města již 546 kamerových stanovišť a 49 monitorovacích pracovišť MKS. Kromě toho bylo do MKS integrováno 81 kamer Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK) a 850 kamer Dopravního podniku hl. m. Prahy - Metro (DP - M). Do roku 2015 město údajně plánuje rozmístění 3500 kamer včetně těch, které budou umístěny v autobusech. Systém je zároveň v průběhu let dovybavován - jsou rozšiřovány kapacity pro uchovávání dat a doba, po kterou se záznamy uchovávají, se neustále prodlužuje (aktuálně 30 dnů). Je instalován nový software, který umožňuje automaticky rozpoznávat SPZ automobilů, „podezřelé“ chování či obličeje, zvyšuje se rozlišení i schopnost kamer operovat za špatné viditelnosti.
Vysoké náklady
Příznivci budování tohoto systému (včetně dosavadního vedení radnic) náklady na jeho vybudování, jež přesáhly 600 milionů korun, obhajují tím, že funguje preventivně proti zločinnosti a pomáhá dopadnout pachatele přestupků a trestných činů. Statistiky dokládající toho tvrzení však nikdy nebyly publikovány. Vývoj počtu zaznamenaných trestných činů v hlavním městě má sice od roku 2006 převážně sestupnou tendenci, spojitost s budovaným kamerovým systémem je však neprůkazná (mimo jiné kvůli prudkým výkyvům statistik) a nebyla ověřena žádnou nezávislou studií.
Kritika šíření kamer
Kritici systému (např. ochránci osobních dat z organizace Iuridicum Remedium) namítají jednak skutečnost, že velké finanční prostředky na instalaci a provoz kamerových systémů nejsou vynakládány efektivně. U každé jednotlivé kamery by se měla zvažovat nutnost její instalace. Především ale kritizují, že situace, kdy je ve veřejném prostoru již téměř nemožné vyhnout se sledování ze strany bezpečnostních složek či městských institucí, představuje nepřiměřený zásah do soukromí všech občanek a občanů. Pořizování obrazových dat podle nich může dříve či později vést nejen k jejich zneužití (jak se již ukázalo v případě kamerového systému v Plzni), ale také k proměně atmosféry ve společnosti, která se ze společnosti svobodné stane společností strachu a paranoie. Ochránci dat také požadují (zatím neúspěšně), aby byli občané podrobněji informováni o rozsahu sledování, jemuž jsou podrobováni, a o svých právech na přístup k datům o jejich osobách.
Iuridicum Remedium, Filip Pospíšil
Zdroje a další odkazy:
Iuridicum Remedium, soutěž Big Brother Awards: Kampaň kamery a odposlechy
Magistrát hl.m. Prahy: Městský kamerový systém
Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy: Kriminalita v hlavním městě Praze za období od 1. 1. do 30. 6. 2010 ve srovnání se stejným obdobím roku 2009
Deník.cz (11.12.2009): Kamery v ulicích proti krádežím nepomáhají
Rozmístění a rozsah záběru kamer MKS: Praha 6, Praha 1 - mapa, Praha 1 - seznam kamer, Pražská doprava - kamery
A2 (37/2008): Společnost strachu
Policie Praha - Metropol (4.11.2004): Městský kamerový systém se stále rozrůstá
Ihned.cz (25.3.2010): Jak jsme si nechali vzít soukromí. 10 tipů, jak se chránit před Velkým bratrem
Pražský stražník (červenec/srpen, roč. IX/2008): Prahu střeží elektronické oči